Ve zkratce
Pro většinu řidičů z Česka vede nejpřímější cesta do Slovinska přes Vídeň, Štýrský Hradec a Maribor.
Ve Slovinsku potřebuje běžný osobní vůz elektronickou dálniční známku, jejíž týdenní varianta stojí 16 eur.
Před nákupem známky zkontrolujte registrační značku, zemi registrace i datum začátku platnosti.
Do Lublaně se z Česka dá dojet během jednoho dne, ale cesta není jen otázkou navigace. Na trase přes Rakousko se platí rakouská i slovinská dálniční známka, některé alpské úseky mají vlastní mýto a při cestě dál k moři přibude ještě chorvatské mýtné. Nejjednodušší plán je vyrazit ráno, zastavit se před nebo za Štýrským Hradcem a mít známky koupené před nájezdem na zpoplatněnou silnici.
Nejčastější trasa z Česka
Z Brna vede praktická varianta přes Mikulov, Vídeň, Štýrský Hradec, Maribor a Lublaň. Jde převážně o dálniční trasu, která se hodí i pro pokračování k pobřeží nebo na chorvatskou Istrii. Podle cílového místa, provozu a výchozí adresy počítejte z Brna do Lublaně přibližně s 500 až 550 kilometry.
Z Prahy se často jede po D1 směrem na Brno a dále přes Vídeň. Celková vzdálenost do Lublaně bývá zhruba 650 až 700 kilometrů. Druhou možností je cesta přes České Budějovice, Linec a Štýrský Hradec. Vyplatí se hlavně řidičům z jižních a západních Čech; před odjezdem ji porovnejte v navigaci, protože rozdíl může změnit nehoda, stavební práce i páteční provoz kolem Vídně.
Pro první cestu do Slovinska je nejméně komplikovaná trasa přes Vídeň a Maribor: vede po hlavních tazích a nevyžaduje průjezd vysokohorskými průsmyky.
Při cestě k jezeru Bled se od Lublaně pokračuje na severozápad. Na pobřeží do Koperu, Izoly nebo Piranu míříte naopak jihozápadním směrem. Rozdíl mezi Lublaní a pobřežím je další zhruba hodina až hodina a půl jízdy podle dopravy.
Rakouská a slovinská dálniční známka
Rakousko používá dálniční známky pro osobní auta do 3,5 tuny. Koupit lze klasickou nalepovací i digitální variantu. U digitální známky zakoupené on-line přímo jako spotřebitel si ověřte datum aktivace: u některých delších variant může platit ochranná lhůta. Krátkodobá desetidenní známka bývá pro tranzit nejběžnější, ale její cenu a podmínky ověřte před nákupem v oficiálním obchodě ASFINAG.
Slovinská známka je výhradně elektronická a váže se na registrační značku vozu. Pro běžné osobní auto v kategorii 2A stojí:
- týdenní známka 16 eur,
- měsíční známka 32 eur,
- roční známka 117,50 eura.
Týdenní známka neplatí sedmkrát 24 hodin, ale do stejného dne následujícího týdne. Když ji například nastavíte od soboty, skončí platnost další sobotu o půlnoci. Při pobytu delším než týden proto porovnejte cenu dvou týdenních známek s měsíční variantou.
Známku kupujte na oficiálním webu DARS e-vinjeta. Zadejte značku bez překlepu, správný stát registrace a datum začátku platnosti. U dodávek, vyšších obytných vozů a některých minibusů může být rozhodující výška nad přední nápravou; tyto vozy mohou patřit do dražší kategorie 2B.
Kdy narazíte na další mýto
Trasa z Vídně přes Štýrský Hradec a Maribor nevede přes rakouský zvlášť zpoplatněný alpský tunel. Pokud ale míříte do severozápadního Slovinska přes Salcburk a Villach, může se objevit samostatné mýto za tunely nebo horské úseky. Typickým příkladem je Karavanský tunel mezi Rakouskem a Slovinskem.
Při pokračování do Chorvatska už slovinská známka nestačí. Chorvatské dálnice fungují na mýtných branách nebo elektronickém systému podle konkrétního úseku. Neplánujte proto rozpočet na cestu k moři jen podle cen známek.
Kolik vyjde cesta: jednoduchý výpočet
Pro orientační rozpočet si oddělte palivo, známky, mýto a parkování. Modelový vůz se spotřebou 6,5 litru na 100 kilometrů ujede na trase Praha–Lublaň a zpět přibližně 1 400 kilometrů. Spotřebuje tedy asi 91 litrů paliva. Náklad získáte snadno: 91 vynásobte cenou litru benzinu nebo nafty, kterou očekáváte na trase.
K tomu připočtěte českou známku, pokud ji nemáte, rakouskou známku podle délky pobytu a slovinskou elektronickou známku. Na týdenní pobyt tak samotná slovinská část vyjde na 16 eur, při delším pobytu obvykle na 32 eur. Pokud jedete ve čtyřech, rozdělte náklady na auto mezi posádku až po započtení parkování a případného chorvatského mýta.
Tankovat lze pohodlně v Rakousku i Slovinsku, ceny se ale mezi dálnicí a běžnou čerpací stanicí mohou lišit. Nečekejte s tankováním až na rozsvícenou rezervu, zejména při příjezdu do turistických oblastí nebo v pátek odpoledne.
Zastávky, které cestu rozdělí rozumně
Na trase přes Rakousko se hodí krátká pauza před Vídní nebo až jižně od ní, kde už odpadne městský provoz. Na delší zastávku je praktický Štýrský Hradec: leží přibližně uprostřed cesty mezi Vídní a slovinskými hranicemi a mimo dálnici nabízí běžné zázemí pro jídlo, nákup i přenocování.
Maribor je vhodný, když nechcete po dlouhé cestě pokračovat rovnou do Lublaně nebo k moři. Od hranic není daleko a může posloužit jako první nocleh ve Slovinsku. Do Lublaně nejezděte autem do historického centra naslepo; předem si ověřte parkovací zónu nebo parkoviště P+R podle adresy ubytování.
Na co myslet před odjezdem
Vezměte občanský průkaz nebo cestovní pas, řidičský průkaz, doklady od auta a zelenou kartu, pokud ji vaše pojišťovna vydává. Slovinsko i Rakousko jsou v schengenském prostoru, namátkové kontroly ale mohou být dočasně zavedené.
Od 1. listopadu do 15. dubna platí v Rakousku při zimních podmínkách povinnost zimní výbavy. Ve Slovinsku se zimní vybavení vyžaduje od 15. listopadu do 15. března, případně i mimo toto období při zimních podmínkách. Do horských oblastí proto nejezděte jen podle předpovědi pro Lublaň.
Nejbezpečnější postup je koupit známky na oficiálních webech, uložit potvrzení do telefonu a před odjezdem zkontrolovat trasu v navigaci včetně placených úseků. Jedna chybně zadaná značka nebo vypnuté vyhýbání se placeným silnicím dokáže cestu prodražit více než samotná známka.
