Ve zkratce

1

Čisticí prostředek potřebuje na povrchu působit tak dlouho, jak uvádí jeho výrobce.

2

Na podlahy, matrace a dřevěné povrchy škodí hlavně nadbytek vody.

3

Hadříky, houbičky a úklidové pomůcky mohou při špatném použití přenášet nečistoty mezi místnostmi.

Nejčastější chyba při úklidu není nedostatek prostředku ani síly. Bývá to špatné pořadí práce: setření špíny nasucho, okamžité setření čističe nebo použití stejného hadříku v kuchyni i koupelně. Výsledek pak může vypadat dobře, ale mastnota, usazeniny či bakterie zůstávají tam, kde nemají. U těchto sedmi míst pomůže změnit několik návyků.

Kuchyňská linka: rychlé setření nestačí

Pracovní deska se často postříká univerzálním čističem a hned přetře. Prostředek pak nestihne rozpustit mastnotu ani působit dezinfekčně, pokud je k dezinfekci určený. Nejprve z povrchu seberte drobky a viditelné zbytky jídla, potom naneste vhodný přípravek a dodržte dobu působení z etikety. Teprve poté desku setřete čistým, navlhčeným hadříkem.

Ilustrační foto: Pixabay
Ilustrační foto: Pixabay

Materiál rozhoduje. Na přírodní kámen, dřevo nebo některé kompozitní desky nejsou vhodné silně kyselé přípravky, abrazivní prášky ani drátěnky. Mohou narušit ochrannou vrstvu a vytvořit matná místa. U dřevěné pracovní plochy nenechávejte vodu stát ve spojích a u dřezu.

Houbička a prkénko: pomůcky, které šíří nečistoty

Kuchyňská houbička se nemá používat na všechno. Po syrovém mase, jeho obalu nebo šťávě z něj sáhněte raději po papírové utěrce, kterou vyhodíte, a povrch následně umyjte. Houbička používaná na nádobí nepatří na pracovní desku ani na úklid podlahy. Po práci ji propláchněte, vymačkejte a nechte volně vyschnout; dlouhodobě vlhká houbička rychle zapáchá a hromadí nečistoty. Jakmile se drolí, zapáchá i po vyprání nebo nejde dobře vyčistit, vyměňte ji.

Krájecí prkénko se často jen opláchne studenou vodou. To nestačí zejména po kontaktu se syrovým masem. Umyjte ho teplou vodou se saponátem z obou stran, včetně hran, a postavte ho na bok, aby oschlo. Hluboké rýhy v plastu i praskliny ve dřevě se čistí obtížně; poškozené prkénko je vhodné nahradit. Pro syrové maso a potraviny, které se už tepelně neupravují, používejte oddělená prkénka.

Koupelna: vodní kámen se nemá jen přeleštit

Na bateriích, sprchové zástěně a obkladech zůstává po sprchování směs vody, mýdla a minerálních usazenin. Mnoho lidí ji přetře suchým hadříkem až ve chvíli, kdy je sklo zašedlé. Účinnější je stáhnout kapky ze skla stěrkou po každém sprchování a pravidelně povrch umýt prostředkem určeným na vodní kámen. Přípravek nenechávejte na chromovaných částech déle, než doporučuje výrobce, a vždy jej důkladně opláchněte.

Na přírodní kámen nepoužívejte běžné odvápňovače s kyselinou. Mohou povrch naleptat. Jestli neznáte materiál obkladu nebo vany, ověřte postup v návodu výrobce nebo nejdřív vyzkoušejte prostředek na skrytém místě.

Čističe nemíchejte. Kombinace různých přípravků, zejména chlorových a kyselých, může uvolňovat zdraví škodlivé výpary.

Toaleta: začněte zvenku a skončete mísou

Při čištění toalety lidé často použijí stejný hadřík na prkénko, splachovací tlačítko i okolí mísy. Tím si nečistoty roznášejí po nejčastěji dotýkaných místech. Nejprve očistěte splachování, sedátko a vnější části toalety samostatným hadříkem nebo jednorázovou utěrkou. Mísu čistěte až nakonec štětkou určenou pouze pro tento účel.

Čisticí gel nalijte pod okraj mísy a nechte jej působit podle návodu. Potom vydrhněte také prostor pod okrajem, kde se usazuje vodní kámen. Štětku po použití neschovávejte hned mokrou do uzavřené nádoby: nechte ji po spláchnutí krátce odkapat a zaschnout.

Podlahy: mop nesmí plavat ve vodě

Vytírání bez předchozího vysátí nebo zametení mění prach a drobky v šedé šmouhy. Nejprve proto odstraňte volné nečistoty, až potom vytírejte. Mop dobře vyždímejte; na plovoucí podlahu, dřevo a laminát patří jen mírně vlhká textilie. Voda, která zatéká do spár, může způsobit zvedání hran nebo deformaci materiálu.

Nepřidávejte více čističe, než uvádí dávkování. Příliš koncentrovaný přípravek může vytvořit lepivý film, na který se prach chytá rychleji. Mop po úklidu vyperte a nechte vyschnout, jinak při dalším vytírání roznese zatuchlý zápach i špínu.

Matrace: nevysávejte ji jen při převlékání povlečení

Matrace není vhodné pravidelně promáčet čisticím roztokem ani silně parfémovat. Vlhkost se může držet uvnitř výplně a podporovat zápach či vznik plísně. Při výměně povlečení matraci nechte několik hodin větrat, vysajte ji nástavcem na čalounění a zkontrolujte skvrny.

Čerstvou skvrnu odsávejte čistým hadříkem od okraje ke středu, netřete ji do hloubky. Použijte jen malé množství prostředku určeného pro čalounění a nechte matraci úplně vyschnout, než ji znovu povlečete. Pokud výrobce dovoluje otáčení nebo změnu stran, řiďte se jeho pokyny; některé matrace mají pevně danou horní stranu.

Okna: problém bývá ve špinavé vodě a slunci

Okno se snadno zamže, když se myje špinavým hadrem nebo vodou, ve které už zůstala mastnota. Rám a parapet očistěte nejdřív, aby při mytí skla nestékala špína dolů. Na sklo použijte čistou utěrku z mikrovlákna a stěrku, jejíž gumová lišta není popraskaná.

Mytí na přímém slunci často zanechá mapy, protože voda a prostředek oschnou dřív, než je setřete. Pracujte po menších plochách a okraje nakonec osušte suchou utěrkou. Pokud se šmouhy vracejí, nebývá řešením více čističe, ale čistší voda a suché nástroje.

Nejjednodušší pravidlo zní: před úklidem odstraňte volnou špínu, zvolte prostředek podle materiálu a pomůcku po práci vyčistěte. Právě špinavý mop, houbička nebo hadřík bývá důvodem, proč domácnost nevypadá čistě ani po hodině práce.