Ve zkratce
Na podzim lze vysévat hlavně polníček, špenát, rukolu, ředkvičku a některé listové saláty.
Záhon uvolněný až v září bývá praktičtější osít zeleným hnojením než zeleninou s nejistou sklizní.
Česnek sázejte až do vychladlé půdy a nestřídejte ho na stejném místě s cibulí ani pórkem.
Prázdné místo po sklizni není nutné nechat přes zimu odkryté. Holá půda se snáze zaplevelí, déšť z ní vyplavuje živiny a střídání tepla s mrazem rozrušuje její povrch. Na podzim se přitom dá ještě sklidit několik rychlých druhů zeleniny, založit záhon pro časné jaro nebo vypěstovat porost, který půdu ochrání a po zapracování jí dodá organickou hmotu. Výběr závisí hlavně na tom, kdy se záhon uvolnil a co na něm poroste příští rok.
Nejprve ukliďte zbytky a zhodnoťte termín
Po sklizni odstraňte nemocné rostliny, nahnilé plody i silně zaplevelené části. Zdravou nať a listy lze dát na kompost, pokud v nich nejsou známky plísní, skvrnitostí nebo škůdců. Půdu mělce nakypřete, vyberte kořeny vytrvalých plevelů a podle potřeby zalijte. U vysychajícího záhonu je zálivka před výsevem často důležitější než další dávka hnojiva.
Záhon volný v srpnu má ještě šanci dát úrodu listové zeleniny nebo ředkviček. Od září se prodlužuje doba vzcházení i růstu, proto se vyplatí přejít na odolnější druhy a na plodiny určené k přezimování. Po pozdní sklizni dýní, rajčat či košťálovin bývá nejrozumnější zelené hnojení nebo zakrytí půdy kompostem a mulčem.
Po plodinách napadených chorobami nevysévejte hned příbuzný druh. Střídání plodin snižuje riziko, že se problém v záhonu udrží do další sezony.
Rychlá zelenina pro sklizeň na podzim
Z konce léta a začátku podzimu vytěží nejvíc druhy pěstované pro listy. Špenát snáší chladnější počasí a při postupném výsevu lze sklízet mladé listy průběžně. Pro podzimní pěstování vybírejte odrůdy určené k podzimnímu výsevu; při dlouhém dni se některé jarní typy rychleji vyhánějí do květu.
Polníček roste pomaleji, ale nízké teploty mu nevadí tolik jako teplomilné zelenině. Vysít ho lze do řádků nebo řidčeji na plochu. Nenechávejte jej zaplevelit hned po vzejití: malé rostlinky konkurenci snášejí špatně. Polníček sklízejte po růžicích, případně postupně otrhávejte vnější listy.
Rukola a listové hořčice vyklíčí rychle, jejich chuť však v chladnější části roku bývá výraznější. Hodí se do menších výsevů po dvou až třech týdnech, ne do jedné velké plochy. Při mírné zimě mohou pod netkanou textilií vydržet déle, přesto s ochranou nepočítejte jako s jistotou.
Ředkvička se hodí jen při dostatečně časném výsevu a pravidelné zálivce. V chladné, trvale mokré půdě se její vývoj výrazně zpomalí. Na podzim proto nevysévejte velký záhon najednou; lepší je krátký řádek jako doplněk k salátům.
Co vysít pro časné jaro
Podzimní výsev má smysl také tehdy, když sklizeň čekáte až po zimě. Špenát, polníček nebo některé zimní listové saláty mohou při vhodných podmínkách přezimovat a pokračovat v růstu brzy na jaře. Potřebují propustnou půdu, místo bez dlouhodobě stojící vody a ochranu před prudkými mrazy. Netkaná textilie pomůže hlavně proti větru a rychlým výkyvům počasí, ale nenahradí vhodné stanoviště.
Na záhony určené pro brzkou jarní sklizeň nešlapejte a nenechte je přes zimu utužit. Pokud rostliny zakrýváte, kontrolujte je během oblevy. Pod neprodyšnou fólií se může hromadit vlhkost a listy zahnívají.
Česnek a cibuloviny patří na připravené místo
Podzim je obvyklým termínem pro výsadbu ozimého česneku. Stroužky se sázejí až ve chvíli, kdy půda vychladne a nehrozí, že ještě rychle vyraší. Příliš brzká výsadba podporuje nadzemní růst, který může poškodit mráz. Česnek potřebuje slunné místo a půdu, kde nezůstává voda; v těžké jílovité zemině mu pomůže vyvýšený záhon nebo přidání vyzrálého kompostu.
Nesázejte jej po cibuli, pórku ani po předchozím česneku. Stejně tak není vhodné dávat česnek do záhonu čerstvě vyhnojeného hnojem. Pro další sezonu si poznamenejte, co kde rostlo: jednoduchý plán střídání plodin zabrání opakovanému pěstování stejné čeledi na jednom místě.
Když už zelenina nestihne vyrůst, zasejte zelené hnojení
Zelené hnojení je vhodné zejména po raných bramborách, sklizeném hrášku, fazolích nebo po záhonech, které chcete na jaře využít pro náročnější zeleninu. Hořčice, svazenka, vikve, jeteloviny nebo obilniny vytvoří kořeny, které půdu prokypří, a nadzemní hmotu, jež omezuje plevel. Směsi bývají praktičtější než jeden druh, protože využívají půdu v různých hloubkách.
Výběr přizpůsobte osevnímu postupu. Po košťálovinách a před dalšími brukvovitými plodinami nevolte hořčici ani řepku: patří do stejné čeledi a mohou udržovat některé choroby a škůdce. V takové situaci je bezpečnější svazenka nebo směs bez brukvovitých druhů.
Porost nenechávejte vysemenit. Před květem jej posekejte a mělce zapravte, případně ponechte na povrchu jako zimní mulč. Pokud plánujete brzké jarní setí, zapracujte hmotu s předstihem, aby se stihla rozložit a nepřekážela při přípravě záhonu.
Jak se rozhodnout podle volného termínu
Záhon uvolněný do konce srpna využijte pro špenát, rukolu, polníček a menší výsev ředkviček. V září už dejte přednost polníčku, špenátu pro přezimování nebo zelenému hnojení. Po říjnové sklizni je obvykle lepší půdu zakrýt kompostem, listím bez známek chorob nebo posekanou hmotou než riskovat výsev, který nevzejde.
Nejjednodušší pravidlo zní: chcete-li jíst ještě na podzim, sejte rychlé listy co nejdřív. Chcete-li lepší půdu pro příští rok, nenechávejte záhon holý a vysijte vhodné zelené hnojení. Ozimý česnek si nechte jen pro záhon, kde dodržíte střídání plodin a kde se po dešti nedrží voda.
