Ve zkratce
Ředkvičky, špenát a polníček stihnou při včasném zářijovém výsevu vytvořit podzimní nebo časně jarní úrodu.
Česnek a cibuli sazečku vysazujte do propustné půdy až ve chvíli, kdy už nehrozí dlouhé oteplení.
Září je vhodným měsícem pro výsadbu narcisů, krokusů a tulipánů, které potřebují před zimou zakořenit.
Zářijový záhon nemusí zůstat prázdný po rajčatech, okurkách nebo sklizených bramborách. Pro rychlou podzimní sklizeň se hodí hlavně listová zelenina a ředkvičky, zatímco česnek, část salátů a cibuloviny založí úrodu či kvetení až pro příští rok. Přesný termín přizpůsobte nadmořské výšce a předpovědi: v chladnějších polohách se vyplatí začít na začátku měsíce, v teplých nížinách lze některé práce protáhnout.
Rychlá zelenina pro podzimní sklizeň
Ředkvičky vysévejte ideálně do první poloviny září. Vyhovuje jim kyprá, humózní půda bez čerstvého hnoje; ten podporuje bujnou nať a zhoršuje tvorbu bulviček. Semena dejte zhruba 1 až 2 cm hluboko, do řádků vzdálených asi 10 až 15 cm, a po vzejití rostliny případně protrhejte. Půda nesmí úplně vyschnout, jinak bývají ředkvičky pálivé, dřevnaté nebo praskají. Podle počasí se sklízí přibližně za čtyři až šest týdnů.
Špenát je vhodný do začátku až poloviny září. Roste v běžné zahradní půdě, lépe však v záhonu s dostatkem organické hmoty a neutrální až mírně zásaditou reakcí. Vysévejte mělce, asi 2 cm hluboko, a záhon po výsevu pravidelně zalévejte jemným proudem. Mladé listy můžete odebírat na podzim; pozdější výsev většinou přezimuje a poskytne první sklizeň brzy na jaře. Pod netkanou textilií přečká kolísání teplot spolehlivěji.
Do druhé poloviny září lze vysít také polníček. Snese chlad, ale klíčení mu usnadní stále mírně vlhká půda. Semena stačí zakrýt tenkou vrstvou zeminy. Vysévejte řidčeji nebo porost po vzejití vyjednoťte, aby růžice netrpěly plísněmi. Podzimní výsev dává podle termínu a průběhu zimy sklizeň od pozdního podzimu do jara.
Na uvolněný záhon po náročné zelenině zapracujte vyzrálý kompost. Čerstvý hnůj nepatří ani pod ředkvičky, ani přímo k česneku.
Saláty a asijské listy pod ochranou
Sazenice zimního salátu lze sázet během září do závětří, ve vyšších polohách raději co nejdříve. Potřebují propustnou půdu a dostatek místa, aby listy po dešti rychle oschly. Sklizeň obvykle přijde až na jaře. Před silnějšími mrazy pomůže nízký tunel nebo netkaná textilie, která zároveň ochrání rostliny před prudkým deštěm.
Rychlý podzimní efekt mají některé listové brukve, například mizuna nebo mibuna. Při výsevu na začátku září lze mladé listy stříhat zhruba za měsíc. Vyžadují rovnoměrnou zálivku a půdu, která drží vláhu, ale nestojí v ní voda. Při ochlazení je zakryjte textilií. Bez ochrany mohou listy poškodit první výraznější mrazy.
Bylinky: co má v září smysl vysít a vysadit
V první polovině září lze ještě vysít petržel na nať, ale nepočítejte s velkou letošní sklizní. Rostliny vytvářejí kořeny a na jaře rychle obrazí. Petržel klíčí pomalu, proto nenechte výsev nikdy zaschnout; půda má být jemně zpracovaná, bez kamenů a čerstvého hnojení. Pro zimní sklizeň lze část záhonu přikrýt textilií.
Praktičtější než výsev je zářijová výsadba nebo dělení pažitky. Trs rozdělte na menší části, zkraťte poškozené kořeny a vysaďte do půdy obohacené kompostem. První týdny zalévejte, dokud nezakoření. Pažitka je mrazuvzdorná a na jaře poskytne časnou nať. Středomořské bylinky, jako je rozmarýn či levandule, v září do studené a mokré části zahrady nevysazujte; před zimou často nestihnou zakořenit a vadí jim přemokření.
Česnek a cibule pro příští sezonu
Zimní česnek vysazujte podle místních podmínek od druhé poloviny září do listopadu. Cílem není co nejčasnější výsadba, ale zakořenění bez silného podzimního růstu natě. V teplých oblastech proto bývá rozumné počkat na ochlazení půdy. Stroužky sázejte špičkou vzhůru přibližně 6 až 8 cm hluboko, ve sponu, který jim ponechá prostor pro cibuli. Vyberte slunné místo s propustnou půdou; ve zhutněné a mokré zemině česnek snadno zahnívá. Sklizeň následuje obvykle v létě příštího roku.
Podobně lze na podzim založit ozimou cibuli ze sazečky. Sázejte ji mělce, tak aby špička zůstala těsně pod povrchem, do nezamokřeného záhonu. Podzimní vláha zpravidla stačí, při suchu ale sazečku po výsadbě zalijte. Jarní sklizeň mívá náskok před cibulí ze semene, přesný termín závisí na odrůdě a zimě.
Květiny, které potřebují chladné období
Září patří hlavně cibulovinám. Narcisy a krokusy vysazujte od začátku měsíce, tulipány spíše v jeho druhé polovině až během října, kdy se půda ochladí. Cibule potřebují slunné nebo lehce přistíněné místo a hlavně dobrou drenáž. V těžké jílovité půdě pomůže přidání písku či štěrku do výsadbové jamky.
Orientační pravidlo hloubky je dvojnásobek až trojnásobek výšky cibule. Po výsadbě záhon zalijte, pokud je suchý, ale pak jej nepřemáčejte. Cibulky určené k jídlu a okrasné cibuloviny vždy oddělte a označte jmenovkou, protože přes zimu snadno zapomenete, kde co roste.
Jak si zářijovou výsadbu pojistit
Nejčastější chybou je výsev do vyschlého záhonu a následné jednorázové přelití. Semena potřebují několik dnů až týdnů rovnoměrnou vlhkost, nikoli střídání prachu a bahna. Po sklizni starých porostů také odstraňte nemocné listy, zejména napadené plísněmi, a nedávejte je do běžného domácího kompostu.
Pro letošní sklizeň vyberte ředkvičky, špenát, polníček nebo mladé listové brukve. Česnek, ozimá cibule, petržel a cibuloviny jsou naopak záhonem pro budoucí sezonu. Rozdělte si plochu na obě části: jedna přinese listy ještě před zimou, druhá ušetří práci na jaře.
