Ve zkratce
Okna zastíňte zvenku nebo co nejblíže sklu dřív, než na ně začne svítit slunce.
Větrejte intenzivně v noci a ráno, přes horké odpoledne nechte okna zavřená.
Ventilátor člověka ochlazuje odpařováním potu, ale neochladí přehřátý a nevětraný byt sám o sobě.
Vedro v bytě se dá bez klimatizace výrazně zmírnit, ale je potřeba zabránit tomu, aby se interiér přes den vůbec vyhřál. Otevřené okno ve chvíli, kdy je venku tepleji než uvnitř, obvykle nepřinese úlevu – do místnosti pustí další horký vzduch. Nejlépe funguje jednoduchý režim: ráno byt vyvětrat, před sluncem jej zavřít a zastínit, večer znovu ochladit prouděním vzduchu.
Zastavte slunce ještě před sklem
Nejúčinnější je venkovní stínění: předokenní rolety, žaluzie, markýza nebo okenice. Zachytí sluneční záření dřív, než projde sklem a ohřeje vzduch, podlahu, nábytek i stěny. V bytech bez venkovního stínění poslouží alespoň závěsy, vnitřní rolety nebo žaluzie. Jejich účinek bude menší, protože část tepla už přes okno projde.
Zatahujte hlavně okna orientovaná na východ, jih a západ podle toho, kdy na ně dopadá přímé slunce. Není nutné ponořit celý byt do tmy: začněte místnostmi, kde trávíte den, a ložnicí. U střešních oken bývá stínění obzvlášť podstatné, protože se pod střechou hromadí horký vzduch.
Závěs, který slunce propustí do místnosti, řeší hlavně oslnění. Teplo omezuje jen částečně.
Dočasným řešením může být světlá odrazivá clona na okenní sklo. Nelepte však běžnou fólii bez ověření přímo na izolační dvojsklo či trojsklo: některé typy skel a fólií se mohou při nerovnoměrném zahřívání poškodit. Bezpečnější je vybrat výrobek určený pro konkrétní druh okna nebo použít snímatelnou clonu.
Větrejte podle teploty, ne podle zvyku
Přes den mají zůstat okna zavřená, jestliže je venkovní vzduch teplejší než vzduch v bytě. Vyvětrejte naplno brzy ráno a pak večer či v noci, kdy teplota venku klesne. Krátké otevření jednoho okna v horku příliš nepomůže; účinnější je průvan mezi okny na opačných stranách bytu, pokud to dispozice dovoluje a je to bezpečné.
V noci nechte otevřená jen taková okna, která nepředstavují riziko vloupání, pádu dětí ani průvanu zabouchávajícího dveře. V přízemí nebo do rušné ulice často poslouží několik intenzivních cyklů větrání: otevřít více oken dokořán na několik minut pozdě večer, před spaním a znovu ráno.
Máte-li ventilátor, postavte ho večer k oknu tak, aby vyfukoval teplý vzduch ven. Jiným otevřeným oknem pak může proudit chladnější vzduch dovnitř. V dlouhém bytě může být potřeba dva ventilátory, jeden pro odvod a druhý pro přívod vzduchu.
Ventilátor používejte na člověka
Ventilátor nesnižuje teplotu celé místnosti. Pocitově ale uleví, protože urychluje odpařování potu z kůže. Nasměrujte proud vzduchu na sebe, ne do prázdného rohu. Stojanový ventilátor je vhodný k pracovnímu stolu nebo posteli, sloupový zabere méně místa a stropní mívá výhodu v rovnoměrnějším proudění bez přímého ofukování.
Při vysoké teplotě pomůže vlažná sprcha, navlhčení předloktí a nohou nebo lehce vlhký ručník na šíji. Ledová voda může být nepříjemná a u citlivých lidí vyvolat prudkou reakci; cílem je ochladit kůži, ne tělo šokovat. Misku s ledem před ventilátorem berte spíš jako krátkodobé zpříjemnění v jeho bezprostřední blízkosti. Byt tím spolehlivě nevychladíte a tající led zvýší vlhkost vzduchu.
Ventilátor vypínejte, když v místnosti nikdo není. Přístroj vytváří vlastní malé tepelné ztráty a bez člověka nemá koho ochlazovat.
Omezte zdroje tepla v domácnosti
V horkém dni dokáže byt zbytečně přitopit vaření, trouba, sušička prádla i dlouhý provoz výkonných spotřebičů. Teplá jídla připravujte ráno nebo pozdě večer, případně volte studenou kuchyni. Při vaření zapněte digestoř a po skončení kuchyň co nejdříve vyvětrejte v chladnější části dne.
Perte, myjte nádobí a používejte troubu hlavně mimo nejteplejší hodiny. Vypínejte elektroniku, která není potřeba, včetně počítače po práci a zařízení ponechaných v pohotovostním režimu, pokud je lze bez potíží odpojit. Světla nahraďte úspornějšími zdroji, zejména v malých místnostech, kde se i menší množství odpadního tepla projeví rychleji.
Vysokou vlhkost zhoršuje také sušení prádla uvnitř. Když není jiná možnost, sušte v místnosti, kterou lze večer dobře vyvětrat, nikoli v ložnici před spaním.
Připravte ložnici na noc
Ložnici přes den zastíňte a dveře do vyhřátějších místností nechte zavřené. Před spaním vytvořte průvan, vyvětrejte peřinu a zvolte lehké bavlněné či lněné povlečení. Těžká přikrývka často zhorší usínání více než samotná teplota; pro horké noci bývá praktičtější tenká přikrývka nebo prostěradlo.
Pijte průběžně během dne a mějte vodu u postele. Alkohol může sice navodit ospalost, ale zároveň podporuje dehydrataci a zhoršuje kvalitu spánku. Malé děti, senioři, těhotné osoby a lidé se srdečními, plicními či jinými chronickými obtížemi snášejí horko hůře. Při zmatenosti, kolapsu, výrazné slabosti, bolesti na hrudi nebo potížích s dýcháním nečekejte na ochlazení bytu a vyhledejte pomoc.
Největší rozdíl udělá stínění před polednem a noční ochlazení bytu. Ventilátor, lehké povlečení a úprava vaření pak řeší zbytkové teplo – samy ale nenahradí zavřená a zastíněná okna během slunečných hodin.
