Ve zkratce

1

Počet svítidel určujte podle činností v místnosti, ne pouze podle její velikosti.

2

Kuchyň potřebuje oddělené světlo na pracovní desku, obývák a ložnice více nezávisle ovladatelných zdrojů.

3

V koupelně hlídejte vedle intenzity světla také krytí svítidel a jejich umístění vůči vodě.

Jedno světlo uprostřed stropu stačí nanejvýš do malé chodby nebo komory. V ostatních místnostech bývá potřeba rozdělit světlo alespoň na základní osvětlení, světlo pro konkrétní činnost a případně tlumené večerní světlo. Nejde přitom nutně o mnoho lustrů: pod jedním vypínačem může být několik bodovek nebo LED lišta. Rozhodující je, aby člověk nestínil vlastní rukou pracovní plochu a nemusel při večerním odpočinku rozsvěcet celý byt.

Před nákupem si zakreslete nábytek, kuchyňskou linku, zrcadla i místa pro čtení. Teprve podle nich určete polohu vývodů a vypínačů. U hotového bytu se dá část problému vyřešit stojacími a stolními lampami, ale světlo nad pracovní deskou nebo u koupelnového zrcadla se plánuje lépe předem.

Nejdřív spočítejte potřebný světelný výkon

Intenzita osvětlení se udává v luxech a světelný tok zdroje v lumenech. Pro hrubý odhad vynásobte plochu místnosti požadovanou hodnotou v luxech. Pokoj o 20 m², kde má být základní osvětlení 150 luxů, tedy potřebuje přibližně 3 000 lumenů. Jde o součet všech zdrojů určených pro tento účel, ne o výkon jediné žárovky.

Ilustrační foto: Pixabay
Ilustrační foto: Pixabay

Tmavý nábytek, antracitové stěny, stínidla a vysoký strop část světla pohltí. V takové místnosti je rozumné nechat si rezervu nebo zvolit stmívatelné zdroje. Naopak velmi světlý malý pokoj může při příliš silném stropním světle působit nepříjemně ostře.

  • běžné základní světlo v obytné místnosti: zhruba 100 až 200 luxů,
  • kuchyň a koupelna pro orientaci: přibližně 200 až 300 luxů,
  • pracovní deska, psací stůl nebo zrcadlo pro líčení a holení: obvykle kolem 500 luxů.
Počet světel počítejte podle samostatně ovládaných světelných zón, nikoli podle počtu žárovek.

Kuchyň: nejméně tři světelné zóny

Kuchyň obvykle vyžaduje nejpromyšlenější řešení. Stropní svítidlo nebo bodovky zajistí orientaci, samy ale neosvětlí dobře pracovní desku. Člověk stojící u linky si světlo ze stropu snadno zastíní rameny. Druhý okruh proto patří pod horní skříňky: souvislá LED lišta nebo několik svítidel má mířit přímo na desku, ne do očí.

Třetí zónou je jídelní stůl. Závěsné svítidlo nad ním může být níže než hlavní světlo, nesmí však bránit výhledu přes stůl. V kuchyni bez jídelního koutu se třetí okruh hodí jako tlumené večerní světlo, například pod skříňky nebo do vitríny. Pro pracovní plochu bývá příjemná neutrální bílá kolem 3 000 až 4 000 K; velmi studené světlo může v domácí kuchyni působit neútulně.

Obývák: stropní světlo doplňte lampou u sezení

V obýváku se střídá úklid, návštěvy, sledování televize i čtení. Počítejte nejméně se třemi zdroji: celkovým osvětlením, lampou u křesla nebo pohovky a tlumeným světlem pro večer. Tím může být stojací lampa se stínidlem, nepřímé světlo od stěny nebo menší stolní lampa.

Centrální svítidlo nemusí viset přesně uprostřed místnosti. Jeho poloha se řídí hlavně uspořádáním nábytku; často dává větší smysl nad konferenčním stolkem nebo v části, kde se lidé pohybují. Ke čtení vybírejte lampu, jejíž světlo dopadá na knihu přes rameno. Samostatný vypínač nebo stmívač zabrání tomu, aby při sledování televize svítil celý prostor.

Ložnice: oddělte usínání od čtení

Základ tvoří stropní nebo nástěnné světlo pro oblékání a úklid. K němu patří dvě nezávisle ovladatelné lampičky u postele, ideálně tak, aby každý mohl číst, aniž by budil druhého. V malé ložnici tak vycházejí minimálně tři světelné body či okruhy.

Má-li ložnice velkou skříň, přidejte světlo do její blízkosti nebo vnitřní osvětlení. U zrcadla je vhodnější svítidlo po stranách nebo kolem jeho plochy než jediné světlo nad hlavou, které vytváří stíny v obličeji. Pro večer se hodí teplejší odstín přibližně 2 700 až 3 000 K a možnost ztlumení.

Koupelna: dvě světla jsou minimum, řešte i krytí

Koupelna potřebuje alespoň stropní světlo a samostatné světlo u zrcadla. U větší koupelny nebo tmavého obkladu mohou přibýt bodovky nad sprchou či vanou, pokud jsou pro dané místo určené. Světlo u zrcadla má osvětlit tvář rovnoměrně, proto fungují lépe dvě svislá svítidla po stranách než jediná silná lampa shora.

Do prostoru s vodou nepatří běžné svítidlo bez odpovídajícího krytí IP. Požadované krytí závisí na vzdálenosti od vany či sprchy a na konkrétním provedení koupelny. Výběr i zapojení je vhodné ověřit s elektrikářem, zejména při rekonstrukci. U zrcadla oceníte zdroj s dobrým podáním barev; u LED zdrojů hledejte alespoň CRI 80, pro líčení je vhodnější vyšší hodnota.

Chodba: světlo bez tmavých koutů

V úzké chodbě obvykle stačí jeden až dva stropní body. Delší nebo zalomená dispozice potřebuje více svítidel, aby nevznikl tmavý konec. U vestavné skříně, botníku nebo zrcadla se hodí doplňkové světlo; není nutné, aby svítilo trvale s celou chodbou.

Praktická je možnost rozsvítit chodbu z obou konců pomocí schodišťového zapojení. Pohybové čidlo se hodí zejména do vstupní chodby, komory nebo šatny, ale v hlavním průchodu nastavte dostatečně dlouhé zpoždění zhasnutí.

Nejprve navrhněte světla pro práci, oblékání a bezpečný pohyb. Teprve potom doplňujte dekorativní podsvícení. Pokud musíte volit, investujte do samostatného světla nad kuchyňskou deskou a u koupelnového zrcadla: právě tam nedostatek světla omezuje každodenní používání bytu nejvíc.