Ve zkratce
Sedačku, stolek i skříňky vybírejte podle volného prostoru kolem nich, ne jen podle rozměru místnosti.
Nechte viditelnou co největší část podlahy a omezte vysoký nábytek na jednu stěnu.
Jedno stropní světlo nestačí, protože tmavé kouty opticky zmenšují celý pokoj.
Malý obývák působí větší tehdy, když v něm oko snadno přečte prostor: vidí volnou podlahu, průchod ke dveřím a oknu, světlo v rozích a několik klidných ploch místo řady drobností. Cílem není pokoj zaplnit co nejmenším nábytkem. Potřebujete vybrat takové kusy, které plní více funkcí a zároveň nechávají kolem sebe dost místa.
Začněte průchody a umístěním sedačky
1. Nakreslete si místnost včetně dveří, oken a radiátoru. Než objednáte pohovku, změřte nejen délku stěny, ale i otevření dveří, cestu k oknu a místo, kde se běžně prochází. Hlavní průchod by neměl vést přes roh konferenčního stolku ani těsně kolem sedáku. Pokud se do pokoje vstupuje z úzké chodby, ověřte také, zda pohovku vůbec dostanete dovnitř.
2. Sedačku netlačte automaticky do rohu. U dlouhé stěny může stát až u ní, ale v některých dispozicích pomůže posun o několik centimetrů. Vznikne vzduchová mezera, do níž se vejde kabeláž nebo závěs, a pohovka nebude vypadat jako nalepená na stěně. Volně stojící pohovku uprostřed místnosti volte jen tehdy, když za ní zůstane pohodlná cesta; v malém pokoji často zbytečně rozbije plochu.
3. Vyměňte objemné křeslo za lehčí sezení. Jedno křeslo s úzkými područkami, taburet na nožkách nebo podnožka, která se zasune pod stolek, zabere méně vizuálního místa než robustní relaxační křeslo. Taburet může sloužit k sezení i jako odkládací plocha s pevným tácem.
Nejdřív vymezte cestu, sezení a odkládací plochu. Teprve potom řešte, kam se vejde další nábytek.
Volte nábytek, pod kterým je vidět podlaha
4. Dejte přednost nohám před plným soklem. Pohovka, televizní skříňka nebo komoda na štíhlejších nožkách odkryjí část podlahy. Místnost tak nepůsobí, jako by ji od stěny ke stěně vyplňovaly těžké bloky. Neznamená to, že vše musí být na nožkách; stačí, když je takto řešených několik dominantních kusů.
5. Konferenční stolek přizpůsobte pohovce. Příliš velký stolek zablokuje pohyb, příliš drobný se v provozu neosvědčí. V úzkém pokoji funguje oválný nebo kulatý tvar bez ostrých rohů, případně dvě menší stolky, které lze rozsunout. Mezi pohovkou a stolkem nechte tolik místa, abyste mohli pohodlně projít a usednout, aniž byste stolek museli stále posouvat.
6. Nezaplněnou stěnu neberte jako problém. Jedna volnější plocha je v malém obýváku účinnější než několik mělkých poliček s dekoracemi. Pokud potřebujete televizi, zvažte zavěšení na stěnu a nízkou skříňku pod ní. Snížíte počet objemných kusů stojících na zemi.
Barvy a vzory sjednoťte, nemusí být jen bílé
7. Držte se omezené palety. Stěny, větší koberec, závěsy a čalounění nemusí mít stejnou barvu, ale měly by si být blízké světlostí. Kontrastní tmavá pohovka uprostřed světlého pokoje se opticky zvýrazní jako velký objekt. Tmavší odstín lze použít na jedné stěně nebo v doplňcích, nikoli nutně na všech velkých plochách.
8. Závěs zavěste vysoko a nechte ho sahat k podlaze. Garnýž umístěná nad horní hranou okna a závěs vedený až dolů opticky protáhnou stěnu. Látka by po odsunutí neměla zakrývat velkou část skla. Máte-li málo místa po stranách okna, poslouží lehká roleta doplněná závěsem jen po jedné straně.
9. Koberec volte raději větší než příliš malý. Malý kobereček před pohovkou rozděluje podlahu na malé části. Vhodnější je rozměr, na který se alespoň přední nohy pohovky a případně křesla vejdou. Koberec pak sjednotí sedací zónu místo toho, aby působil jako izolovaný ostrůvek.
Světlo a zrcadlo pracují s hloubkou pokoje
10. Rozsviťte více míst, ne jen střed stropu. Stropní svítidlo doplňte stojací lampou u pohovky a menším světlem u komody nebo v tmavším rohu. Světlo odražené od stěny je méně ostré než holá žárovka a pomáhá prosvětlit okraje místnosti. U pracovního koutku přidejte samostatnou lampu, aby celý pokoj nemusel svítit naplno.
11. Zrcadlo umístěte proti světlu nebo kolmo k oknu. Zrcadlo nefunguje jako univerzální dekorace na každé stěně. Největší efekt má tam, kde odrazí denní světlo, výhled z okna nebo světlejší část pokoje. Naproti přeplněné knihovně naopak zdvojí vizuální nepořádek. Jedno větší zrcadlo bývá klidnější než sestava malých zrcátek.
Ukládejte věci za dvířka a snižte počet drobností
12. Každodenní věci schovejte do uzavřeného úložného prostoru. Ovladače, nabíječky, hry, deky a dětské hračky vytvářejí v malém pokoji rychle dojem přeplnění. Využijte nízkou skříňku, lavici s úložným prostorem nebo pohovku s úložným dílem, pokud tím nezvětšíte její půdorys. Otevřené police nechte jen na několik knih a předmětů, které chcete mít na očích.
Před nákupem každého dalšího kusu si položte jednoduchou otázku: zlepší se tím sezení, ukládání nebo osvětlení? Jestli ne, pravděpodobně jen ubere volnou plochu. V malém obýváku bývá nejviditelnější změnou odstranění jednoho nadbytečného prvku, ne přidání nové dekorace.
