Kdy stříhat ovocné stromy a keře: termíny podle druhu

Řez ovocných dřevin nemá jeden univerzální termín. Jádroviny obvykle snášejí předjarní řez dobře, zatímco peckoviny jsou v chladném a vlhkém období náchylnější k napadení chorobami přes čerstvé rány. U keřů zase rozhoduje hlavně stáří výhonů, na kterých rostlina nasazuje plody. Nůžky proto nevytahujte jen podle kalendáře: vybírejte suchý den bez silného mrazu a řežte čistým, ostrým nářadím.

Jabloně a hrušně: konec zimy až začátek jara

Jabloně a hrušně se nejčastěji řežou od února do března, podle průběhu zimy a oblasti. Vhodná je doba, kdy už nehrozí silné mrazy, ale pupeny ještě nejsou výrazně rozvinuté. U mladých stromů se tímto řezem zakládá koruna, u plodných stromů se prosvětluje její střed a odstraňují se křížící, poškozené či příliš zahušťující větve.

Silný zimní řez podporuje růst nových výhonů. Strom, který bujně roste a málo plodí, proto neřežte příliš radikálně. Část zásahu lze přesunout do léta, obvykle po sklizni: letní řez omezí růst vlků, tedy silných svislých výhonů, a pustí více světla k dozrávajícím plodům.

U starého zanedbaného stromu nerozebírejte celou korunu během jediné sezony. Obnovu rozdělte nejméně do dvou až tří let.

Švestky a další peckoviny řežte při teplejším počasí

Švestky, slívy, renklódy a mirabelky řežte spíše na jaře, když začínají rašit, nebo po sklizni v létě. Vyhněte se řezu v mrazivém, dlouhodobě mokrém počasí. Cílem není strom „oholit“, ale odstranit suché a nemocné větve, výhony rostoucí do středu koruny a větve, které se o sebe třou.

Třešně a višně se obvykle řežou po sklizni. Letní termín pomáhá omezit riziko klejotoku a infekcí, které mohou pronikat do ran. U višní se po sklizni vyplatí zkrátit dlouhé převisající větve a odstranit přestárlé, slabě plodící dřevo.

Meruňky, broskvoně a nektarinky nenechávejte na hluboký zimní řez. Meruňku řežte za suchého a teplejšího počasí během vegetace, často po sklizni; u broskvoně se hlavní řez dělá na jaře v době rašení až kvetení. Broskvoň plodí na jednoletých výhonech, proto potřebuje každoroční obnovu plodného dřeva. Bez ní se plodnost posouvá do okrajových částí koruny.

Rybíz a angrešt: odstraňujte hlavně staré větve

Černý rybíz plodí nejlépe na mladších výhonech. V předjaří proto vyřežte u země nejstarší, tmavé a silně rozvětvené větve a ponechte dostatek silných mladých výhonů. Keř nemá být neproniknutelně hustý; vzduch mezi větvemi usnadní osychání listů a sklizeň.

Červený a bílý rybíz vytváří úrodu i na starším dřevě, takže je neobnovujte tak razantně jako rybíz černý. Odstraňujte především poškozené, slabé a příliš staré větve. Řez lze dělat v předjaří nebo po sklizni.

Angrešt se řeže podobně jako červený rybíz, zpravidla od konce zimy do začátku jara. Keř prosvětlete, zkraťte příliš dlouhé přírůstky a vyřežte větve ležící na zemi. U angreštu je vzdušná koruna praktická také kvůli omezení padlí.

Maliník, ostružiník a borůvky mají vlastní režim

U jednou plodících malin po sklizni hned u země odstraňte výhony, které letos nesly plody. Mladé letošní pruty ponechte pro příští rok. Stáleplodící maliník lze na konci zimy seříznout celý nízko nad zemí, pokud chcete jednu podzimní sklizeň a jednodušší péči.

U ostružiníku se po sklizni vyřezávají odplozené pruty, zatímco nové se vyvazují a ponechávají pro další sezonu. Zimní řez zde slouží hlavně k úpravě délky a odstranění namrzlých či slabých konců.

Kanadské borůvky řežte od pozdní zimy do časného jara. První roky potřebují jen málo zásahů. U starších keřů vyřežte nejstarší větve u země a slabé, nízké výhonky. Příliš hustý keř dává drobnější plody a hůře prosychá.

Réva, ořešák a lísky

Révu vinnou řežte před rašením, nejčastěji v únoru nebo březnu podle počasí. Příliš časný řez při silných mrazech může poškodit ponechaná očka, příliš pozdní řez vede k výraznému vytékání mízy. U běžného vedení se ponechávají vyzrálé jednoleté výhony s očky, nikoli dlouhá spleť starého dřeva.

Ořešák řežte raději v létě, přibližně od července do září, kdy rány méně „krvácejí“. Zimní a časně jarní řez u něj bývá problematický právě kvůli silnému toku mízy. Líska snese zmlazení v předjaří: postupně odstraňujte nejstarší pruty, aby u země vyrůstaly nové.

Chyby, které strom nebo keř zbytečně oslabí

Neřežte při silném mrazu, za vytrvalého deště ani tupými nůžkami, které pletiva mačkají. Větve neodlamujte a nenechávejte dlouhé pahýly; řez veďte těsně za větevním límečkem, ale bez jeho poškození. Po řezu odstraňte mumifikované plody a nemocné části rostliny. Zdravý, pravidelně udržovaný strom obvykle potřebuje méně zásahů než strom, který několik let bez řezu zhoustl.

Při nejistotě se držte jednoduchého pravidla: jádroviny upravujte hlavně před rašením, peckoviny za tepla během vegetace a u keřů nejdřív zjistěte, na jak starém dřevě plodí. To zabrání situaci, kdy si spolu s přestárlými větvemi odstřihnete i většinu příští úrody.