Ve zkratce
Roční spotřebu spotřebiče v kWh vynásobte celkovou cenou jedné kWh ze svého vyúčtování.
Největší rozdíl u pračky obvykle udělá zvolená teplota, naplnění bubnu a počet praní.
U lednice má na účet vliv její stáří, nastavená teplota, umístění i stav těsnění dveří.
Účet za elektřinu nevzniká jen provozem velkých spotřebičů. Lednice odebírá energii celý rok, pračka krátce, ale intenzivně při ohřevu vody, a televize podle toho, kolik hodin denně hraje. Pro základní orientaci stačí znát spotřebu v kilowatthodinách (kWh) a cenu jedné kWh, kterou skutečně platíte včetně regulovaných složek. Hodnoty níže berte jako běžné rozsahy: konkrétní model, jeho stáří i způsob používání mohou výsledek posunout.
Jak převést spotřebu na koruny
Jedna kilowatthodina znamená, že zařízení o příkonu 1 000 wattů běželo jednu hodinu. Údaj ve wattech na štítku ale sám o sobě neříká, kolik spotřebič odebere za rok. Lednice například nemá kompresor zapnutý nepřetržitě a pračka nemá po celou dobu programu stejný odběr.

Pro výpočet použijte jednoduchý vzorec:
spotřeba v kWh × vaše celková cena za 1 kWh = přibližné náklady v Kč
Celkovou cenu kWh zjistíte z vyúčtování. Vydělte celkovou částku za dodávku a distribuci elektřiny, včetně DPH, počtem odebraných kWh. Nezapočítávejte pevný měsíční plat za jistič nebo odběrné místo, protože ten se nezmění podle toho, zda spotřebič používáte více či méně.
Při modelové ceně 6 Kč za kWh stojí roční spotřeba 100 kWh asi 600 Kč. Pokud pračka spotřebuje při jednom cyklu 0,6 kWh, vychází takové praní přibližně na 3,60 Kč za elektřinu. Cena vody, pracího prostředku ani případného ohřevu vody mimo pračku v tom není.
Lednice: obvykle 100 až 300 kWh ročně
U samostatně stojící modernější kombinované lednice s mrazákem se lze často pohybovat zhruba mezi 150 a 250 kWh za rok. Menší chladnička bez mrazáku může spotřebovat méně než 150 kWh, větší americká lednice s výrobníkem ledu naopak snadno více než 300 kWh. Starší kus může mít spotřebu výrazně vyšší než nová úspornější náhrada.
Při modelových 6 Kč za kWh představuje 200 kWh asi 1 200 Kč ročně. Skutečný údaj najdete na energetickém štítku nebo v dokumentaci jako „kWh/annum“. Je to srovnávací hodnota naměřená za stanovených podmínek, ne záruka přesné spotřeby ve vaší kuchyni.
Nejvíce pomůže nastavit chladicí část přibližně na 4 až 6 °C a mrazák na −18 °C. Lednice by neměla stát těsně u trouby, radiátoru ani na místě bez možnosti odvětrání. Prach na zadní části a poškozené těsnění dveří nutí kompresor pracovat déle. Do spotřeby se promítá i časté a dlouhé otevírání dveří nebo ukládání ještě teplých potravin.
Pračka: asi 0,3 až 1,5 kWh na jedno praní
Pračka má spotřebu závislou hlavně na programu. Běžné praní prádla na 30 až 40 °C může odebrat přibližně 0,3 až 0,8 kWh na cyklus. Program s teplotou 60 °C nebo delší intenzivní režim se může dostat zhruba na 1 až 1,5 kWh. Největší část energie zde nejde na otáčení bubnu, ale na ohřev vody.
Rodina, která pere čtyřikrát týdně a spotřebuje v průměru 0,6 kWh na praní, odebere za rok asi 125 kWh. Při 6 Kč za kWh je to zhruba 750 Kč. Čtyři praní týdně na programu s průměrem 1,2 kWh by znamenala dvojnásobek.
Údaj o spotřebě na štítku pračky bývá uváděn na 100 cyklů programu Eco 40–60. Pro orientační spotřebu jednoho takového programu ho stačí vydělit stem. Tento program může trvat déle, protože šetří energii nižší teplotou a delším praním. Krátký program nemusí být automaticky levnější: často pere intenzivněji a nemusí být určen pro plný buben.
Televize: rozhoduje úhlopříčka a počet hodin
Moderní televizor má při sledování zpravidla příkon v desítkách wattů až nižších stovkách wattů. Menší LED televizor může za hodinu odebrat přibližně 0,03 až 0,07 kWh, větší model zhruba 0,08 až 0,2 kWh. Jas obrazovky, HDR režim, typ panelu i obsah obrazu mohou hodnotu změnit.
Televize se spotřebou 0,1 kWh za hodinu, používaná čtyři hodiny denně, odebere asi 146 kWh ročně. Při 6 Kč za kWh vychází provoz přibližně na 876 Kč ročně. Sledujte proto údaj „on mode power demand“ nebo roční spotřebu na energetickém štítku konkrétního modelu, nikoli jen jeho velikost.
Pohotovostní režim je u novějších přístrojů obvykle malý, ale televizi mohou doplňovat set-top box, herní konzole, soundbar nebo internetový modem. Některá zařízení v pohotovosti spotřebovávají více než samotná televize. Vypínat je prodlužovací lištou se vyplatí jen tehdy, pokud nemají provádět aktualizace nebo nahrávání.
Další spotřebiče, které stojí za kontrolu
Rychlovarná konvice odebere přibližně 0,1 kWh při ohřevu jednoho litru vody. Náklady obvykle nejsou vysoké, ale zbytečně plná konvice se opakuje mnohokrát týdně. U myčky a sušičky bývá rozhodující počet cyklů; zejména sušička patří mezi zařízení, kde se rozdíly mezi modely a programy projeví výrazně.
Mikrovlnná trouba má vysoký příkon, používá se však krátce. Notebook, Wi-Fi router nebo nabíječky mají malý průběžný odběr, ale fungují mnoho hodin. Jednotlivě nebývají hlavním problémem; součet trvale zapnutých zařízení už smysl kontrolovat má.
Kdy použít zásuvkový měřič
Chcete-li zjistit skutečnost, pořiďte si zásuvkový wattmetr. Zapojíte ho mezi zásuvku a spotřebič a po několika dnech nebo týdnu odečtete kWh. Hodí se pro televizi, pračku, myčku, počítač i zařízení v pohotovostním režimu. Není vhodný pro spotřebiče připojené napevno a nepomůže ani tam, kde do něj nelze bezpečně zasáhnout.
U lednice měřte alespoň týden, protože kompresor spíná podle teploty v místnosti a četnosti otevírání. Naměřenou hodnotu pak přepočtěte na rok: například 4 kWh za sedm dní znamenají přibližně 209 kWh za 365 dní. Nejdřív si tedy spočítejte spotřebu zařízení, která běží dlouho nebo často; právě u nich se změna návyku či výměna starého modelu projeví na účtu nejdříve.