Ve zkratce
Pro měsíční příjem 20 000 Kč odpovídá modelový potřebný kapitál 4,8 až 8 milionů Kč podle zvoleného tempa výběru.
Výnos investice a částka, kterou lze dlouhodobě vybírat, nejsou totéž.
Modelace nepočítají jako s jistotou s inflací, daněmi, poplatky ani kolísáním trhů.
Příjem z investic se dá spočítat poměrně jednoduše: stanovíte si, kolik chcete každý měsíc vybírat, přepočtete částku na rok a vydělíte ji předpokládanou roční mírou výběru. Výsledek ale není slib budoucího příjmu. Jde o model, který pomáhá určit řád potřebného kapitálu a ukazuje, proč několik set tisíc korun obvykle nestačí na nahrazení mzdy.
Nejdřív určete částku, kterou chcete dostávat
Cílem nemusí být hned úplná finanční nezávislost. Pro někoho může portfolio pokrývat nájem, pro jiného část běžných výdajů nebo umožnit zkrátit úvazek. Počítejte s částkou po měsících, ale vzorec vždy pracuje s ročním příjmem.

Například požadovaných 20 000 Kč měsíčně znamená 240 000 Kč ročně. Při roční míře výběru 4 % vychází potřebný kapitál na 6 milionů Kč: 240 000 ÷ 0,04 = 6 000 000 Kč.
Potřebný kapitál = roční požadovaný příjem ÷ roční míra výběru.
Míra výběru říká, jakou část hodnoty portfolia plánujete za rok vybrat. Nejde automaticky o dividendový výnos. Peníze lze čerpat z vyplacených dividend a úroků, ale také pravidelným prodejem části investice.
Modelové výpočty pro tři tempa výběru
Následující čísla jsou nominální modelace před zdaněním a poplatky. Uvažují, že portfolio dlouhodobě dokáže výběry unést, což nelze dopředu zaručit. Varianta 3 % je opatrnější, 4 % představuje střední pracovní předpoklad a 5 % znamená vyšší riziko, že při slabším vývoji trhu bude nutné příjem snížit nebo bude kapitál rychleji klesat.
- Pro 10 000 Kč měsíčně, tedy 120 000 Kč ročně, vychází kapitál 4 miliony Kč při 3 %, 3 miliony Kč při 4 % a 2,4 milionu Kč při 5 %.
- Pro 20 000 Kč měsíčně, tedy 240 000 Kč ročně, vychází 8 milionů Kč při 3 %, 6 milionů Kč při 4 % a 4,8 milionu Kč při 5 %.
- Pro 30 000 Kč měsíčně, tedy 360 000 Kč ročně, vychází 12 milionů Kč při 3 %, 9 milionů Kč při 4 % a 7,2 milionu Kč při 5 %.
- Pro 50 000 Kč měsíčně, tedy 600 000 Kč ročně, vychází 20 milionů Kč při 3 %, 15 milionů Kč při 4 % a 12 milionů Kč při 5 %.
Rozdíl mezi 3 % a 5 % je výrazný. U příjmu 30 000 Kč měsíčně činí 4,8 milionu Kč. Nižší tempo výběru proto vyžaduje více kapitálu, ale ponechává větší rezervu pro poklesy trhů, inflaci a delší období čerpání.
Výnos 7 % neznamená, že můžete vybírat 7 %
Častou chybou je odvodit pravidelný příjem přímo z očekávaného výnosu portfolia. Jestliže investor předpokládá průměrné zhodnocení 7 % ročně, neznamená to, že může každý rok bezpečně vybrat 7 % hodnoty účtu.
Výnosy nepřicházejí pravidelně. Jeden rok může portfolio výrazně růst, další rok klesnout. Výběr během propadu navíc nutí prodávat více podílů za nízkou cenu. Takzvané pořadí výnosů je zvlášť citlivé v prvních letech čerpání: dva investoři se stejným dlouhodobým průměrným výnosem mohou dopadnout odlišně, pokud jeden narazí na propad hned po zahájení výběrů.
Příjem z investic proto nestavte jen na dividendách. Vysoká dividenda sama o sobě neznamená lepší nebo bezpečnější investici; cena akcie či fondu může zároveň klesat. Rozumnější je hodnotit celé portfolio, jeho riziko, náklady a plán prodeje.
Co do modelu doplnit před rozhodnutím
Základní výpočet pracuje s hrubou částkou. Skutečná potřeba může být vyšší, zejména když má příjem financovat běžný život po desítky let.
- Inflace: 20 000 Kč měsíčně bude mít za několik let nižší kupní sílu. Zvažte, zda chcete výběr postupně navyšovat.
- Daně a poplatky: Daňový režim závisí na typu investice, délce držby i konkrétní situaci. Náklady fondů, obchodování a správy snižují čistý výsledek.
- Délka čerpání: Portfolio pro přilepšení na deset let snese jiný plán než kapitál, ze kterého má domácnost žít třicet let.
- Rezerva mimo investice: Výdaje na nejbližší období není nutné krýt prodejem rizikových investic v nevhodný okamžik.
Před zahájením výběrů si proto připravte i pravidlo pro horší roky. Může například říkat, že po výrazném poklesu trhu dočasně nebudete zvyšovat vyplácenou částku, omezíte mimořádné výdaje nebo část příjmu pokryjete z hotovostní rezervy.
Jak se k cílovému kapitálu přiblížit
Při budování portfolia oddělte dva cíle: naspořit kapitál a teprve potom z něj pravidelně čerpat. Cílovou částku si stanovte podle vlastních výdajů, ne podle atraktivně znějícího „pasivního příjmu“. Domácnost, která potřebuje 20 000 Kč měsíčně navíc, nemusí shromáždit stejný kapitál jako člověk, jenž chce investicemi nahradit celý příjem.
Začněte výpočtem roční částky, kterou má portfolio dodat, a použijte konzervativnější variantu 3 až 4 %. Poté zkontrolujte, zda počítáte s daněmi, inflací a rezervou. Výsledek berte jako plánovací cíl, který je vhodné upravovat podle vývoje majetku, výdajů i délky období, po které mají investice sloužit.